SDH Víceměřice

V letošním roce, hned první únorová sobota, to je 6. února, připadla na Masopust a od úterý pak začal půst, jež potrvá až do Velikonoc.

Po osmé hodině ranní se začala v košíkárně scházet víceměřická „omladina“, aby se oblékla do kostýmů, ve kterých i letos vyrazili do ulic. V 9 hodin pak v plné parádě vyšli a jejich první cesta vedla na Obecní úřad požádat starostu o zapůjčení Práva nad obcí. Po poučení starostou, na co vše má chasa dbát, pak do rukou Stárka a Stárkové v hanáckých krojích právo předal a nabídl jim na posilněnou, už nezbytnou, štamprli mléka a pro případné alergiky pak byla připravena i štamprle švestkové. Po společné fotce se pak průvod, čítající 28 masek vydal na pouť obcí. Jejich první kroky vedli do obchodu a pak už vzhůru do kopce. Zde navštívili s pozváním na večerní veselici všechny tři řady novostaveb a pak už se dolů vraceli starou zástavbou. Po desáté hodině jim na putování vysvitlo hřejivé sluníčko, které vydrželo téměř do dvou hodin. V tuto dobu se už vraceli Novou ulicí a pak Návsí – letos bez zastávky v košíkárně – na Zábraní, do Školní ulice a závěr patřil ulici  v „ Chaloupkách“.

Zpět do košíkárny se vraceli mezi čtvrtou a pátou hodinou utahaní, prochladlí a přesyceni všemožnými dobrotami, kterými je téměř v každé chalupě pohostili. Nárůst domů v obci, které navštěvují je na délce obchůzky už znát. V košíkárně pak cigánky ze svých košíků, tašek a z kapsářů pod sukněmi, policajti pak ze šavlí, vyskládali na stoly spoustu dobrot všech chutí, sladké, slané, masové, klobásy, slivovici, vejce a další pochutiny. Z toho všeho se pak vybíralo nejlepší a neporušené a hned se krájelo na tácky a chystalo na stoly pro hosty na večerní veselici. Pořezané a zlomené klobásy se pak použily jako základ pod smaženici. Ta se začala připravovat kolem 18té hodiny. Základem byly 2 kg cibule a přes 2 kg špeků a klobás. To vše se pak smažilo společně se 185-ti vejci.

Kolem šesté hodiny už začali přicházet první návštěvníci a hosté. Stárkovi a Policajti po očku pokukovali, zda se všichni řádně pokloní právu nebo zda budou za tento závažný prohřešek popotahování a souzeni. Košíkárna se během hodiny téměř zaplnila a v půl osmé už se mohla všem přítomným roznášet čerstvá smaženice, které se letos vydalo přes 80 porcí. Po večeři a malé pauze pak začalo první sezení ostatkového soudu. Ten se zabýval zpočátku mírnějšími prohřešky, jako je nepokloněni se právu apod. (Vymyslet si vtipnou formou přestupek, za který by mohl být „ten-který“ návštěvník potrestán, vyžaduje řádnou porci kreativity. Přestupky sesbírané v průběhu roku na určité lidi někdy přijdou vniveč, neboť dotyční nepřijdou a místo toho se objeví jiní, kteří jsou relativně „čistí“ a pak se musí rychle pátrat v paměti, co ten, či onen, během roku nebo během ostatkového veselí provedl, aby se mohl předvést před soud. První soudní stání přerušila vůně teplé sekané, připravené z masa, ale vylepšené vykoledovanou uzeninou a uzeným, kterou čerstvě připravuje a ještě horkou přiveze p. Jarmila Horáková. Po večeři následovalo druhé zasedání ostatkového tribunálu, kde se pokračovalo ve vynášení obžalob a rozsudků nad hříšníky, kteří byli hned dle zásluh vyplaceni policajtem. Po skončení soudu přišla na řadu recesní ostatková soutěž o ceny. Po rozdání cen, s postupujícím večerem a zvyšující se intenzitou hudby z reproduktorů se návštěvníci postupně vytráceli a na půlnoční pochování basy pak zůstalo jen pár vytrvalců a chasa, jež si užívala poslední chvíle s Právem. Pak s úderem půlnoci byla na márách přinesena basa Barborka a za přítomnosti a smuteční řeči velebníčka a nesnesitelného kvílení plaček, byla uložena do kouta, kde si po 40 dní půstu až do Velikonoc, ani nevrzne. Poté se chasa naposledy zvoláním „Čí je právo? Naše!!!“ rozloučila se vzácnou relikvií, kterou pak Stárek se Stárkovou předali zpět do rukou starosty obce, který všem, kdo se na průvodu a večeru podíleli, poděkoval za pohodový průběh a zachování tradic v naší obci.

                                               Petr Buriánek